|
|
Nejnovější informatizační programy a iniciativy EU
Jůzová, Michaela ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Hradilová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu informační politiky Evropské unie. Sleduje její vývoj, principy a strategické plány od počátku 21. století až po současnost. Cílem diplomové práce je charakterizovat a zhodnotit uplynulé i aktuální informatizační programy Evropské unie. Popsána je Lisabonská strategie, která byla prvním významným dokumentem, jenž definoval směřování Evropské unie. Další část textu se zabývá akčními plány eEurope 2002 a eEurope 2005 a na ně navazující iniciativou i2010. Hlavní pozornost je pak věnována aktuálnímu programu Evropa 2020. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Europe 2020 Strategy: Are National Goals Reasonable?
Břízová, Pavla ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
Současná ekonomická strategie Evropské Unie - Strategie Evropa 2020 - definovala pět měřitelných Hlavních cílů pro posílení ekonomického růstu, přičemž umožnila členským státům stanovit si své vlastní, národní číselné hodnoty pro tyto cíle. Tato práce analyzuje kvalitu zmíněného stanovování cílů. Nejprve zjišťuje, zda byly cíle stanoveny lépe než u předchozí, Lisabonské strategie. Poté zkoumá, zda byly Národní cíle definovány jasně a jednoznačně. Především však na základě originální empirické analýzy hodnotí, zda byly Národní cíle určeny přiměřeně s ohledem na obecné možnosti jednotlivých evropských ekonomik. Hlavní závěry zkoumání ukazují, že k určitému poučení se z Lisabonské strategie došlo, nicméně kvalita Národních cílů je nedostatečná a měla by být zvýšena. Klasifikace E61, F55, O52 Klíčová slova Evropa 2020, strategie, Evropská Unie, národní cíle, empirická analýza, MULTIMOORA, Ratio System of MOORA, Reference point of MOORA, Full Multiplicative Form, Lisabonská strategie E-mail autora PavlaBrizova@seznam.cz E-mail vedoucího práce katerina.smidkova@cnb.cz
|
|
|
Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009
Trnka, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...
|
|
|
Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009
Trnka, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...
|
|
|
Europe 2020 Strategy: Are National Goals Reasonable?
Břízová, Pavla ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
Současná ekonomická strategie Evropské Unie - Strategie Evropa 2020 - definovala pět měřitelných Hlavních cílů pro posílení ekonomického růstu, přičemž umožnila členským státům stanovit si své vlastní, národní číselné hodnoty pro tyto cíle. Tato práce analyzuje kvalitu zmíněného stanovování cílů. Nejprve zjišťuje, zda byly cíle stanoveny lépe než u předchozí, Lisabonské strategie. Poté zkoumá, zda byly Národní cíle definovány jasně a jednoznačně. Především však na základě originální empirické analýzy hodnotí, zda byly Národní cíle určeny přiměřeně s ohledem na obecné možnosti jednotlivých evropských ekonomik. Hlavní závěry zkoumání ukazují, že k určitému poučení se z Lisabonské strategie došlo, nicméně kvalita Národních cílů je nedostatečná a měla by být zvýšena. Klasifikace E61, F55, O52 Klíčová slova Evropa 2020, strategie, Evropská Unie, národní cíle, empirická analýza, MULTIMOORA, Ratio System of MOORA, Reference point of MOORA, Full Multiplicative Form, Lisabonská strategie E-mail autora PavlaBrizova@seznam.cz E-mail vedoucího práce katerina.smidkova@cnb.cz
|
|
|
Nejnovější informatizační programy a iniciativy EU
Jůzová, Michaela ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Hradilová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu informační politiky Evropské unie. Sleduje její vývoj, principy a strategické plány od počátku 21. století až po současnost. Cílem diplomové práce je charakterizovat a zhodnotit uplynulé i aktuální informatizační programy Evropské unie. Popsána je Lisabonská strategie, která byla prvním významným dokumentem, jenž definoval směřování Evropské unie. Další část textu se zabývá akčními plány eEurope 2002 a eEurope 2005 a na ně navazující iniciativou i2010. Hlavní pozornost je pak věnována aktuálnímu programu Evropa 2020. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Lisabonská strategie a její realizace v České republice.
Vávrová, Berenika ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Svačinová, Tereza (oponent)
V roce 2000 si EU, pod vlivem svých dosavadních pokroků v integračním procesu, stanovila seznam poměrně ambiciózních cílů v ekonomické, sociální a environmentální oblasti, kterých chtěla dosáhnout do roku 2010. Tento reformní program byl pojmenován Lisabonská strategie a často byl parafrázován jako "dohnat a předehnat USA". Již krátce po jeho spuštění se ale začalo ukazovat, že tak ambiciózní reformy nebude reálně možné provést, především kvůli jejich náročnosti, nedostatečné vůli členských států k jejich realizaci a nedokonale nastaveným nástrojům jejich realizace. Na Lisabonskou strategii navázal nový globální reformní dokument EU na období do roku 2020, Evropa 2020, především proto, že problémy trápící evropské země zůstávají stejné a Lisabonskou strategií nebyly dostatečně vyřešeny. Cílem této práce je analyzovat způsob plnění Lisabonské strategie v České republice, zjistit, v kterých oblastech byla ČR úspěšná a v kterých naopak zaostávala za výsledky ostatních členů EU a kde mohla dosáhnout výraznějších pokroků. Zároveň se práce zabývá důvody, proč Lisabonská strategie jakožto velmi zajímavý reformní koncept zůstala mimo zájem veřejnosti a její úspěchy nakonec nebyly ve většině evropských zemí výrazné. Poslední část se věnuje podrobněji Evropě 2020, způsobu jejího přijímání na evropské úrovni...
|
|
|
Evropské ekonomické vládnutí: možnost nebo nutnost?
Vlach, Michael ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Debnárová, Ľubica (oponent)
Bibliografický záznam VLACH, Michael. Evropské ekonomické vládnutí - možnost nebo nutnost? Praha, 2011. 95 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra západoevropských studií. Vedoucí diplomové práce Prof. Ing. Luděk Urban, CSC., Jean Monnet Professor Abstrakt Diplomová práce "Evropské ekonomické vládnutí - možnost nebo nutnost?" se zabývá současným tématem reformy evropského ekonomického vládnutí z hlediska jeho geneze do předkrizové podoby, tedy zejména důvody a způsob vzniku hospodářské a měnové unie; dosavadními zkušenostmi v rámci jednotlivých prvků, jako jsou hlavní směry hospodářské koordinace, pakt stability a růstu a také Lisabonská strategie, především v kontextu finanční a ekonomické krize po roce 2007; a také navrhovanými reformami, které reagují na zjištěné problémy: nedostatečnou makroekonomickou koordinaci, divergenci evropských ekonomik zejména v oblasti konkurenceschopnosti na vnitřním trhu atd. Tyto návrhy, jako např. protikrizová opatření, Evropský semestr či posílení paktu stability a růstu, pak konfrontuje s výzvami, které před evropským ekonomickým vládnutím v současnosti stojí. Hlavní tezí práce je, že současná podoba je hrubě nedostatečná a stojí do značné míry za problémy odhalenými krizí. Navíc jsou tyto problémy ve...
|
|
|
Konkurenceschopnost EU z pohledu příspěvku členských zemí
Zíka, Tomáš ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá příspěvkem jednotlivých členských zemí ke konkurenceschopnosti a přínosem Lisabonské strategie a Evropy 2020 k tomuto tématu. První kapitola se věnuje vymezení pojmu konkurenceschopnost a podrobnějšímu měření dle Světového ekonomického fóra. Ve druhé kapitole jsou rozebrány jednotlivé země EU z pohledu konkurenceschopnosti, a jaký dopad měla na konkurenceschopnost EU Lisabonská strategie. V poslední kapitole je nastíněn koncept strategie Evropa 2020 a dosavadní plnění jejích jednotlivých cílů.
|
|
| |
host ::
RSS.